LOUTKÁŘSKÝ SOUBOR KLUBÍČKO CVIKOV

První zmíňky o cvikovském Klubíčku jsou ve cvikovské městské kronice zachyceny v kapitole o padesátých letech minulého století, ale bližších informací se už nikomu dopátrat nepodařilo.

Skutečný rozmach souboru nastal v sedmdesátých a zejména osmdesátých letech, kdy do Cvikova přichází režisér Miroslav Zachariáš a pod jeho vedením dosahovalo Klubíčko nemalých úspěchů daleko za hranicemi tehdejšího českolipského okresu. V roce 1990 však činnost souboru skončila. Většina loutkářů se vydala na dráhu soukromých podnikatelů. Cvikov je náhle bez loutek, bez pohádek...

Opuštěné a chátrající prostory cvikovské loutkárny chce na jaře roku 1999 cvikovský Městský úřad zrušit a pronajmout ke komerčním účelům. To se však loutkářům nelíbilo, a rozhodli se proto k návratu na jeviště. Začátky nebyly jednoduché - vše bylo nutné uklidit, opravit nebo nově pořídit. Ale vše se nakonec podařilo. 20. listopadu 1999 vystupuje Klubíčko opět na svém jevišti s obnovenou premiérou pohádky Vladislava Vančury Kubula a Kuba Kubikula. Zcela nečekaně se hrálo dvakrát za sebou, tolik diváků skromné hlediště pojmout skutečně nemohlo.

O dva roky později soubor opouští několik zkušených harcovníků, mezi nimi i Mirek Zachaiáš, více než jen dramaturg a režisér v jedné osobě. I bez něj se členové souboru rozhodli nastudovat hru Švec Dratvička. Premiéra na Cvikovských dnech loutek, obnovené nesoutěžní přehlídce, se víc než vydařila, paní profesorka Kubíková jako členka poroty byla víc než spokojena...

Zmínili jsme se o prostorách cvikovské loutkárny. Kapacita hlediště je pro místní podmínky zhruba ucházející (o nečekaném náporu diváků po návratu na jeviště jsme už psali). Prostory pro loutkáře jsou naopak naprosto nedostačující. Do zákulisí procházejí herci hledištěm, což při představení a zaplněném hledišti působí poněkud nedůstojně, leč jinak nelze. Nejnovější jednání s Městským úřadem však dávají naději, že k úpravám prostor pro techniku a herce by přece jen dojít mohlo. Nechme se překvapit.

V malé klubovně a zároveň zkušebně visí na zdech celá řada diplomů a ocenění z nejrůznějších přehlídek a soutěží. Z nejnovější historie je tam ocenění z novoborské přehlídky Dospělí dětem v květnu roku 2000 a zejména čestné uznání za vítězství na přehlídce v Lounech v únoru 2002, které nás dostalo až na 51. ročním národní přehlídky Loutkářská Chrudim v červenci roku 2002.